A je to za námi!

A je to za námi. Tím myslím letošní sezonu Alisonu, pokud nepočítám ještě dva prosincové mňamkové vánoční koncerty.

Na závěr by vždycky mělo přijít nějaké zhodnocení. Tak jaká ta sezona vlastně byla?

Z mého pohledu suprová. Odehráli jsme přes 30 vystoupení. Většinou snad podařených. Za všechny bych vypíchl třeba červencový festiválek v Kraslicích, který jsme (vlastně spíš Ája) pořádali, dále Samsonovu Rádiovku na Radyni a Skotské hry na Sychrově, které pořádal náš kamarád Vašek Rout. A samozřejmě únorový křest nového CD, které se nám podařilo natočit vloni v závěru roku ve studiu u Jardy Samsona Lenka. Doufám, že jste si ho všichni pořídili. Jestli ne, máte už skoro smůlu, protože je prakticky rozebrané. Ale chystáme dolis, takže na ty, kteří zaváhali, se snad ještě dostane.

Buďme však sebekritičtí: ne všechno se povedlo tak, jak by mělo. Kdybych měl podrobně rozepsat, co všechno vyšlo a co ne, bylo by to příliš dlouhé povídání. Tak alespoň ve zkratce. A vezmeme to po jednotlivých členech:

  1. Ája – ke kladům patří hlavně to, že si pořídila nové whiste. Špatný je to, že na ně zatím moc neumí, protože prý mají jiné dírky, než ty staré.
  2. 2. Anička – dobré je, že si opatřila čerstvé miminko. Špatné naopak to, že si opatřila čerstvé miminko a tím pádem s námi nějaký čas nemohla hrát vůbec a doteď s tím má problém, protože kojit na jevišti se jí (nechápu proč) nechce. Ale snaží se a dělá, co může.
  3. Renča – má nový bodhran (to je takový ten něco jako buben) a přihlásila se do kursu, kde díky nezměrnému úsilí lektorů se do něj docela obstojně naučila občas trefit. Jako hlavní zápor vidím to, že když jedeme na vodu, nechce vlézt do lodi a pouze zbaběle pendluje autem mezi našimi kempy.
  4. Hanka – ale jo, snaží se, holka jedna. Několik taktů v omezeném počtu skladeb už dokáže zahrát i bez not. Na druhou stranu – má to z nás nejtěžší. Tím myslím váhu nástroje. Takže vlastně každé vystoupení je pro ni zároveň něco jako posilování, takže ušetří za různá fitcentra a podobné salony.
  5. Radek – o mrtvých jen dobře. Na jaře si – blbec – zlomil ruku v zápěstí tak šikovně, že byl dva měsíce úplně nepoužitelný (tím myslím v kapele, co se týče ostatních věcí, zeptám se jeho ženy). A taky dostavěl barák.
  6. Tonda – říká se nejlepší na konec, což v tomto případě samozřejmě platí dvojnásob. Zápory jsem u sebe žádné nenašel, kladů je tolik, že kdybych se měl pochlubit všemi, budete to číst ještě zítra. Alespoň namátkou: skromný, dochvilný, vždy připravený, nezapomíná texty, kapodastr má pokaždé na správném místě, sype ptáčkům …

Ale úplně nejlepší je to, že Vy, diváci a posluchači, jste nám zachovali přízeň a my slibujeme, že v příštím roce uděláme úplně všechno pro to, aby tomu tak bylo i nadále.

Za skupinu Alison

Tonda